Důl Michal

7. listopadu 2018 v 13:10 | Natálie |  → My diary

Ahoj Usmívající se,

po delší době se Vám hlasím se slibovaným článkem o Dole Michal.

Důl Michal se nachází v Ostravě, a je zde vybudován již od roku 1842 a plně fungoval až do roku 1994.




 

AVON katalog K15

18. října 2018 v 20:43 | Natálie |  → Reklamy

Ahoj Usmívající se,

vrátila jsem se opět k avonu, a chtěla jsme se zeptat, jestli by někdo něco nechtěl. Usmívající se

Jinak v práci je zatím všechno v pořádku, užívám si volných dnů, které mám. Navštívili jsme důl Michal v Ostravě, který doporuču k návštěvě, ale o tom udělám ještě článek. Usmívající se





Jestli někdo něco bude chtít napiště mi na email: goawayblog@seznam.cz
Při nákupu nad 500,-Kč dárek ZDARMA!
Nejlépe lidi z Valašského Meziříčí a okolí.


Krásný zbytek týdne
přeje
Natálie


 


Ukončeno

4. října 2018 v 0:15 | Natálie |  → My diary

Ahoj Usmívající se,

tak jsem se vší slávou a přemlouváním abych zůstala odešla z předchozí práce. I když tam byli moc fajn lidi, nešlo to. V tomhle jsem měla jasno už od začátku. A při dnešní situaci si člověk může vybírat prakticky jakou práci chce. Přibírají všude. Jedna věc mi stejně nedá. To, že v tak blbé práci jsem našla skvělou kolegyni, na kterou budu určitě ještě dlouho vzpomínat. Byly jsme skoro stejně staré, stejný vkus v oblíkání, k hudbě a dokonce i v názorech jsme se shodly. Což se mi nestává s kde kým. Hodně jsem nad tím kvůli ní přemýšlela. Zůstala tam pak sama, a s lidma, s kterými bych si ani já nerozumněla. Ale chtěla jsem si jít za svým, a nastoupit zpět z JZD do čistého potravinařského prostředí. A ani nevíte, jak moc si to užívám. Sice s krávama byla taky sranda, ale každá práce má své pro a proti. Jsem prostě v čistém, a to mi tam hodně chybělo. Zvlášť když člověk vidí, že do toho majitelé jistou delší dobu nevrazili ani korunu, a je jim to úplně jedno. A peněz si tam člověk taky nevělá, a o volnu ani nemluvím. Za celé 3 měsíce co jsem tam byla jsem neměla žádné pořádné volno. (Tím myslím víkend - už o víkendu si vzít volno byl problém, a navíc se vám to odrazilo na penězích, a jejich systém je, dělat nejlépe 30 dní v kuse, a na to prostě nemám, a ani mít nechci.) To mě taky hodně ovlivnilo. Chci si někam zajet, a nebo jen v klidu sedět doma s knížkou, a né mít pořád vidinu práce.

Jinak já si právě užívám 2 dny volna po mých prvních 12ctkách. A ještě jsem hned vychytala noční, takže jsem měla problém nějak fungovat, vzhledem k tomu, že jsem nejmíň 2 roky nebyla přes noc vzhůru, ale dalo se to zvládnout. Zatím nemám děti, jinak by to bylo určitě ještě o něco těžší.



Ještě poslední vzpomínka na JZD.

A jak jste na tom vy? Jste spokojeni se svou prací?
Pěkný zbytek týdne Vám přeje
Natka

Síly

24. srpna 2018 v 11:30 | Natálie |  → My diary

Ahoj Usmívající se,

v poslední době jsem došla k názoru, že mi něco chce evidentně ublížit. Začalo to všechno už minulý týden, kdy mi nedopatřením šlápla na nohu kráva. Pro info: nic příjemného to teda nebylo, noha mi během 5 minut otekla. V prvních chvílích jsem myslela, že mi noha odpadla - přece jen dejme tomu, že váží 700kg - . Bylo to takové štěstí v neštěstí, protože mi šlápla na místo mezi kotníkem a prstama, takže když by to bylo o kousek nahoru nebo dolů, už se na nohu nejspíš nepostavím. Do druhého dne jsem to naštěstí "rozchodila", i když mě to pořád ještě pobolívá.

O pár dní později jsme potřebovali přehnat krávu z porodny do Dolní kolně. Jenže krávě se moc nechtělo, chtěla zůstat s telátkem, a dělala pro to všechno možné. Když jsem zavírala branku, rozběhla se jak proti mě, tak proti brance, kterou rozrazila. V té chvíli jsem se vážně viděla pod kopyty krávy. Ale opět v tom bylo jakési štěstí, že i když je kráva naštvaná, není příliš agresivní a pomstychtivá, aby fakt šla, a podupala vás. Takže jsme skončila s lehkým šokem.

Včera 23.8., když jsem jela aktivně do Rožnova p.R., kvůli neurologii, a šla si rovnou pro výpis z trestního rejstříku, jsem dostala pokutu, protože jsem evitdetně zastavila tam, kde jsem neměla. Tak jsem se vydala hledat stanici, na které to můžu zaplatit. I když jsem v Rožnově žila 20 let, nevím kde sídlí městská policie, protože jsem je nikdy nepotřebovala.

Když jsem dojela na policejní stanici, kde mi řekli, že musím jít jinam, a to na městskou polici, a složitě mi vysvětlovali, kam mám vlastně jet. Když jsem od nich vyjížděla, a couvala jsem,a aktivně jsme stihla nabořit i jiné auto. Naštěstí, se mě, ani autu, a ani jinému autu nic nestalo, i když to byla docela rána. To už mi tělo zaplavila další vlna stresu. Nijak jsem se odtamtud rychle dostala, auto neauto, jen abych už byla pryč. Cestou jsem ještě znova mrkla na to druhé auto, kde neměl ani škrábanec, protože přece jen budu na kameře.

Když jsem se vší slávou dojela na městskou polici, zazvonila, pustili mě dál, a já šla po schodech pořád dál a dál, až jsem došla k nějakému chlapovi do bytu. Koukali jsme na sebe oba dva s jistým rozčarováním. Zeptal se mě co tady dělám, a já v té chvili nebyla schopna slova. (Nikdy by mě totiž nenapadlo, že v té budově bude i byt.) Tak mě poslal zpět dolů s tím, že městká policie je dole. (To je tak, když nikdy není transparent s tím, kam mám vlastně jít.) Pán od městské na mě volal kde jsem se mu ztratila, ale naštěstí tam seděl rozumný pán, který mi to dal "pouze" za 200,-kč. Ráda jsem je zaplatila, a ještě raději jsem odtama odešla, a šup šup zpátky do Valmezu.

Když se daří, tak se daří opravdu se vším všudy.

Výsledek obrázku pro městská policie rožnov pod radhoštěm budova


Klidný zbytek týdne, a bez větších nehod
přeje Natka Usmívající se